„My si musíme říct, jestli ten balík peněz, který vybíráme na daních, nám skutečně stačí na pokrývání všech těch služeb, které by nám měl poskytovat stát. A pokud si tu otázku nepoložíme, pak se budeme přesně utápět v diskusích typu, jestli růst platů učitelů o 7 % je dost, nebo málo,“ upozornil ekonom Petr Musil na to, že současné veřejné finance fungují v systému, kdy si musíme půjčovat i na běžné výdaje.
„Nemáme peníze, kterými bychom mohli říct, tak tady vám přidáme a je to v pořádku. Potřebujeme skutečně tolik policistů, já neustále slyším, že chybí policisté, chybí hasiči, chybí učitelé nebo respektive ti zástupci těchto skupin tohle neustále říkají, ale jako když se potom podíváme u policistů na čísla, tak my v podstatě máme v přepočtu na obyvatele víc policistů, než je třeba průměr Evropské unie,“ uvedl s tím, že bychom se měli zamyslet, zda náš stát potřebuje mít tolik policistů. „Pokud říkají, my nestíháme, protože jsme zahlcováni nějakou agendou, nějakou administrativou, tak se pojďme ptát, jak to udělat, aby tu administrativu nemuseli řešit,“ míní ekonom.
(Ne)poctivé rozpočtování
Národní rozpočtová rada se ve své poslední zprávě zabývala také problematikou zvýšení platů nepedagogických pracovníků, které počítají se změnou legislativy. Ta ale ještě nebyla projednána. Provozní zaměstnance škol, od uklízeček přes školníky, účetní, hospodářky až po správce IT, mají totiž podle návrhu státního rozpočtu od příštího školního roku financovat zřizovatelé, což jsou v případě základních škol většinou obce.
Rozpočet ministerstva školství pro příští rok už s jejich financováním od září nepočítá. Ministr Mikuláš Bek (STAN) přitom uvedl, že i kdyby ke změně zákona nedošlo, je předjednané, že prostředky na nepedagogické pracovníky budou, a to z vládní rozpočtové rezervy. S tím ale Petr Musil nesouhlasí:
„Vládní rozpočtová rezerva by rozhodně neměla sloužit k nějakému dofinancovávání výdajů v situaci, kdy my na začátku víme, respektive nevíme, jestli na ně máme rozpočtováno dost nebo ne. (…) Já bych doporučil to narozpočtovat poctivě, anebo alespoň už teď mít legislativu v takové fázi, kdy je vysoká pravděpodobnost, že bude skutečně schválena a že se můžeme spolehnout na to, že od příštího školního roku ty nepedagogičtí pracovníci budou financováni z rozpočtu zřizovatelů.“
„Nejsem pro, aby v čele státu byli špatně placení lidé“
Vláda v době, kdy protesty hrozí kromě policistů také zdravotníci, schválila návrh, podle nějž by platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců příští rok vrostly o 6,95 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí původně navrhovalo skokové navýšení platů zhruba o 13,7%, což vyvolalo ostrou kritiku. „Politika je asi o symbolech a to, že politici teď mají rozhodnout o tom, jestli si zvýší platy rok před volbami, tak to je samozřejmě nešťastné, ale druhá věc je, že já nejsem pro to, aby v čele státu byli špatně placení lidé. Čili já si dovedu představit klidně to, ať jejich platy jsou mnohem vyšší, než jsou, a ať je tam klidně ale zároveň nastavený nějaký automat, podle kterého se ty platy budou valorizovat. Právě, abychom nebyli svědky čas od času takovýchto diskuzí,“ uzavřel ekonom Petr Musil.
