Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude příliš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.
MMF zlepšil výhled růstu ekonomiky Spojených států, naopak zhoršil výhled pro eurozónu, zejména pro Německo. Výhled růstu americké ekonomiky proti červencovému výhledu zlepšil o dvě desetiny bodu na 2,8 procenta. Na příští rok počítá se zpomalením tempa růstu na 2,2 procenta, což je i tak o tři desetiny bodu více, než očekával v létě.
Eurozóně měnový fond na letošek předpovídá růst jen o 0,8 procenta, což je ještě k tomu o desetinu procentního bodu méně než v červencovém výhledu. Odhad na příští rok pak snížil o tři desetiny procentního bodu na 1,2 procenta. Německo podle výhledu letos vykáže nulový růst a v příštím roce největší evropská ekonomika podle MMF vzroste o 0,8 procenta. Na letošek to znamená zhoršení výhledu o dvě desetiny procentního bodu a na příští rok dokonce o půl procentního bodu.
„Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo,“ uváděl nedávno v Echu exguvernér ČNB Miroslav Singer.
Ekonomický model Německa byl založen hlavně na levných energiích z Ruska, přístupu k levné kvalifikované pracovní síle a exportech do Číny. Ani jeden z těchto tří faktorů už není k dispozici v takové míře, jako byl v minulých dekádách. Levná energie skončila nejen kvůli ruské agresi na Ukrajině, ale také jako přímý důsledek, plánovaný záměr Green Dealu. Pracovní síla v „nové EU“ dramaticky zdražila a „zásobník“ volné pracovní síly je všude v „nové EU“ prakticky vyčerpaný. A Čína se z exportního trhu pro Německo změnila primárně díky čínské ekonomické politice spojené s nejmasivnější podporou domácích výrobců v celé světové ekonomice,“ uvádí Singer.
A za vším je samozřejmě i evropská klimatická politika v podobě Green Dealu. „Měl sice evropskému průmyslu přinést výhody plynoucí z technologických prvenství, v realitě ale dnes importujeme většinu jeho technologických celků odjinud a o tom, jak je na tom EU a Německo v oblasti elektromobility a baterií do elektroaut, je lepší pomlčet. To je stávající běžné vysvětlení problémů německé ekonomiky a je na něm mnoho pravdivého,“ dodává Singer.
Zaostávání EU se může ještě prohloubit
Pokud Trump vyhraje a opravdu uvalí cla na zboží ve výši 60 % pro Čínu a až 20 % pro všechny ostatní země, tedy i pro unijní ekonomiky, způsobil by podle Bloombergu největší obchodní šok od zavedení Smootova-Hawleyho celního zákona v roce 1930, který tehdy prohloubil Velkou hospodářskou krizi. Trump by tak patrně překonal dopad svých kroků z prvního volebního období. A pro exportně orientované evropské ekonomiky jde o noční můru.
Podle agentury Fitch by Trumpova cla na zboží z EU nejvíce poškodila Německo. I zavedení „jen“ desetiprocentního cla by podle agentury Fitch na největší unijní ekonomiky mělo znatelně nepříznivý dopad.
„Nejvíce by cla poškodila již nyní poměrně těžce zkoušené Německo, které by se při zavedení desetiprocentního cla muselo rozloučit s 0,3 procentního bodu svého hrubého domácího produktu. Itálie by přišla 0,23 procentního bodu, Francie o 0,17 a Španělsko o 0,11 procentního bodu. Vzhledem k velikosti těchto ekonomik jsou tedy v přepočtu do české měny ohroženy až vyšší stovky miliard korun ročního výkonu každé z nich. Takové ztráty by podle agentury Fitch zřejmě dále prohloubily zaostávání EU za USA a dále by zatížily veřejné finance zemí EU (…) Netřeba připomínat, že Trumpova cla by byla další závažnou přítěží i české ekonomice a jejím veřejným financím, zejména kvůli provázanosti s německým hospodářstvím,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Co se růstu české ekonomiky týče, MMF předpovídá, že se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. V příštím roce měnový fond očekává zvýšení HDP o 2,3 procenta. Je tedy podobně optimistický jako ministerstvo financí, které počítá příští rok dokonce s růstem 2,7 procenta. Předpokládá to, že spotřeba silně vroste, což není jisté.
Podle některých ekonomů možná brzy uvidíme už opatrnější odhady růstu tuzemské ekonomiky. „U očekávaného růstu pro další rok uvidíme v listopadové prognóze výraznou revizi směrem dolů. Přesto může být prognózovaný výkon příliš optimistický. Stojí totiž na předpokladu, že vyšší úspory, které české domácnosti v době vysoké inflace nastřádaly v posledních měsících, budou po uklidnění rizik a zlepšení nálady proudit do spotřeby. Známe ale opatrnost českého spotřebitele, který se i po pandemii či finanční krizi z let 2007 až 2009 velmi dlouho rozhoupával, aby začal opět výrazněji utrácet, což brzdilo ekonomickou obnovu. Obávám se, že nás nyní čeká něco podobného,“ řekl Echo24 hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.
ECHO PORADA
