Maja T. patřila ke skupině antifašistických aktivistů, kteří cestovali do Maďarska s cílem čelit krajně pravicové demonstraci. V prosinci 2023 ji zatkli v Berlíně a později převezli do Maďarska, kde stanula před soudem. Soud nižší instance jí v únoru uložil trest osm let vězení.
Podle obžaloby byla Maja T. součástí krajně levicové skupiny, která plánovala „ideologický boj s použitím násilných útoků proti stoupencům extremistické pravice“ s cílem napadat lidi „různými nástroji schopnými způsobit smrt“.
Soudce odvolacího soudu uvedl, že trest se snižuje, protože u jednoho ze dvou bodů obžaloby, v nichž byla Maja T. uznána vinnou, měla být považována za komplice, nikoliv za přímou spolupachatelku, a neměla být rovněž považována za členku organizované zločinecké skupiny.
Případ vzbudil mezinárodní pozornost poté, co německý ústavní soud v únoru 2025 rozhodl, že vydání Maji T. do Maďarska bylo nezákonné. Vyhověl tak její námitce, že rozhodnutí porušilo Listinu základních práv Evropské unie.
Za vlády bývalého premiéra Viktora Orbána, který skončil v čele vlády po dubnových volbách, zavedlo Maďarsko řadu opatření proti komunitě LGBT+, včetně zákonů, o nichž Evropská unie tvrdí, že diskriminují lidi na základě sexuální orientace a genderové identity.
Maja T. byla stíhána za těžké ublížení na zdraví, pokus o napadení, účast v organizované zločinecké skupině a koordinovaný útok. Dříve u soudu řekla, že obvinění proti ní jsou politicky motivovaná.